Kontrola a měření tepelných ztrát domu
K tepelným ztrátám z běžných domů a budov (pokud odmyslíme okna a dveře) dochází hlavně stropem a díky tepelným mostům, k tomu slouží kontrola a měření tepelných ztrát domu termokamerou. Tyto tepelné ztráty v součtu nejsou zanedbatelné. Kontrola a měření tepelných ztrát termokamerou nám odhalí místa, kde nebo kudy uniká teplo z objektu nebo rodinného domu. Potom teprve se můžeme rozhodnout co dál.
K tepelným ztrátám domu dochází především stavebními otvory (okna, dveře a pod.), stropem a tepelnými mosty, toto zjistí a změří termokamera.
V praxi se nejčastěji projevuje tepelný most, který ovlivňuje geometrie staveb a to hlavně rohy místností a napojení více konstrukcí (napojení např. dřevo a cihla, plast a cihla, cihla a ocel) a mnoho dalších kombinací.
Tepelné mosty vznikají a projevují se ve stavební konstrukci hlavně:
1. Napojením dvou nebo i více konstrukcí
2. Geometrií stavby - rohy, ukončení stěny, zdi
3. Konvekcí - prouděním
Termokamerou lze zjistit tepelné mosty a identifikovat jejich rozsah.
Stavební otvory - okna a dveře
Okny nebo dveřmi nám uniká podstatná část tepla z celého součtu všech tepelných ztrát domu. Můžete použít okna například typ trojsklo nebo tříkomorové rámy, ale přesto ztrátám nelze zabránit, jde pouze o to, jak velké ztráty budou. Žádné okno nemůže nahradit zateplené zdivo. Velmi často se stává, že kolem oken na zdivu vzniká plíseň.
Dalším problémem oken může být orosená a zamlžená okna. Důvodů může být několik a to zjistí termokamera a její měření. Pokud začne z oken stékat voda je zaděláno na problém, proto je vhodné si nechat provést měření termokamerou a zjistit proč.
Zateplení domu
Pokud se rozhodnete si provést zateplení domu a fasády na svém rodinném domu, je velmi vhodné si nechat udělat tepelnou vizualizaci pomocí termokamery, která vám odhalí tepelné slabiny, t.j. místa, kde dochází k největším ztrátám a únikům tepla z domu. Současně budete mít zdokumentován výchozí stav před zateplením. Po provedení zateplení si proveďte opět kontrolu termokamerou, aby jste viděli změny proti výchozímu stavu a současně tím zkontrolujete provedení a kvalitu zateplovacích prací. Nechat si provést tuto kontrolu termokamerou je doporučováno, protože tyto práce na zateplení, včetně materiálu, nejsou zrovna levnou záležitostí.
Tvorba plísní okolo oken
Plíseň okolo oken je častý problém, hlavně u plastových oken.
Plísně a roztoče způsobující alergie u cca 10% obyvatel. Hygienické normy připouští vlhkost vzduchu v obytných prostorách 30 - 70 %, ideál je někde kolem 40 - 45%. Když je vlhkost delší dobu nad 50% vzniká již velké riziko utváření plísní, rovněž toto prostředí je vhodné pro roztoče. Obsah vodních par v m3 vzduchu (nasycenost vzduchu vodními parami) je závislá na teplotě. Teplejší vzduch dokáže pojmout více vodních par než chladnější. Pokud je například interní teplota v místnosti 20 0C a relativní vlhkost 60%, tak 1 m3 vzduchu obsahuje 10 g vody. Když tento vzduch se ochladí na 8 0C, klesne vzdušná vlhkost na polovinu a zbylých 50% se vysráží na chladném povrchu jako např. oknech, v rozích místnosti, okolo okenních rámů. Ideální podmínky pro plísně je rosný bod. Všeobecně lze říci, že plísně vznikají při vlhkosti cca 80%. Když tedy máte v místnosti 20 0C, tak plísně mohou vznikat na povrchu zdiva, kde je jeho teplota již cca 12,6 0C.
Z těchto důvodů je vhodné tato místa najít a tím následně odstranit nebo předejít tvorbě plísní už na počátku.
Rosný bod, když vzduch je již maximálně nasycen vodními parami. Pokud teplota klesne třeba jen o 0,1 0C, tak již nastává kondenzace přebytečné vlhkosti na okolních předmětech nebo zdivu v podobě vody, při zvýšení teploty je princip opačný, vzduch může pojmout další vlhkost (vysychání).
Zkrátka řečeno, maximální obsah vody ve vzduchu je dán fyzikální zákonitostí při dané teplotě a tlaku, ten ale můžeme zanedbávat.
Doporučujeme tato riziková místa najít dříve než se plíseň vytvoří, potom už je pozdě.
Podkrovní místnosti bývají problém
V naprosté většině případů pokrovní místnosti bývají v zimě zdrojem velkých tepelných ztrát a v létě opačně, je nám v nich teplo až horko. Mají svá rizika. Tím jedním z nejhlavnějších je v létě nepřiměřené teplo, naopak v zimě, že jde místnost špatně vytopit na pokojovou teplotu. A to je ten případ, kdy je dobré použít vizualizaci teplot s pomocí termokamery. Ta vám jednoznačně identifikuje místo úniku tepla a zřejmě i špatnou tepelnou izolaci.